Blog

Již od poloviny minulého školního roku chodíme každý týden do tělocvičny v Sokolovně TJ Sokol Podolí. Postupně se, myslím, z „tělocviku“ stal oblíbený předmět a pravidelně se tak v tělocvičně setkáváme skoro se všemi dětmi. Postupně si vyzkoušíme nejrůznější sportovní hry, ale díky klasickému a velmi bohatému vybavení v Podolí dojde i na nářadí.

V minulé sezoně jsme se, pokud jde o sportovní hry, soustředili na seznámení s volejbalem, od září jsme se pro změnu „zakousli“ do fotbalu. Postupně se snažíme vylepšit si techniku a trochu se podíváme i na taktiku a strategii. Je až překvapující, jak moc se hra vylepší, když hráči přijmou základní myšlenku a to sice, že hra stojí na týmu a jeho vzájemné spolupráci, kombinacích a nahrávkách…

Uplynulý víkend hostila Praha výjimečnou sportovní akci – soutěž světového poháru ve sportovním lezení. Tento relativně nový sport se rychle stává velmi populárním a i mezi našimi žáky a učiteli máme několik jeho nadšených fanoušků. A tak jsme v pátek vyrazili se všemi zájemci na kvalifikační kolo, kde se utkalo několik desítek nejlepších světových lezkyň a lezců, včetně ikony českého lezectví a účastníka letních Olympijských her v Paříži Adama Odry.

V přestávce mezi soutěží mužů a žen jsme si pak odskočili na lezeckou stěnu, abychom si mohli v praxi vyzkoušet, co jsme předtím na Letenské pláni jenom pozorovali.

Atmosféra akce byla úžasná a přálo nám i počasí. Skalní fanouškové se pak zúčastnili i sobotního a nedělního pokračování – semifinále a finále mužů i žen. Mezi muži obhájil své loňské prvenství Korejec Lee Dohyun, Adam Ondra se nakonec umístil na celkovém 6. místě. Neuvěřitelně napínavou soutěž žen vyhrála Američanka Natalia Grossman.

Od září jsme přímo u nás ve škole spustili nový kurz – vaření s šéfkuchařem Williamem. A je o něj mezi dětmi velký zájem. Začínáme od úplných základů kuchařského řemesla, ale jistě se brzy propracujeme i k tajům kuchařského umění. A když je uvařeno, pustíme se společně do jídla a obvykle toho nezbude mnoho, co bychom mohli odnést domů a pochlubit se svými produkty…

Hned druhý týden školního roku jsme vyrazili na školu v přírodě. Od pondělí do pátku jsme pobývali v Orlických horách v obci Nebeská Rybná. Jako zázemí jsme měli pronajatou velkou chalupu, větší část z nás si ale postavila stany na její zahradě a statečně v nich snášela nepřízeň počasí.

Program se nesl převážně ve sportovním duchu. Stihli jsme udělat dvě delší túry po horách – navštívili jsme nedaleké pohraniční opevnění z 30. let minulého století a také místní variantu Stonehenge, hráli jsme fotbal, hodně se věnovali stolnímu tenisu, ulovili jsme společně několik geokešek, uspořádali soutěž ve střelbě vzduchovkou, plavali v bazénu na zahradě i v plavecké hale v Rychnově nad Kněžnou. Tam jsme si také prohlédli místní barokní klenot – zámek rodu Kolowratů… Společně jsme si vařili a starali se jeden o druhého.

Většina programu probíhala přirozeně v angličtině díky tomu, že s námi byl William, náš učitel angličtiny (a také sportovní instruktor, horolezec a kuchař).

Po týdnu jsme se všichni vraceli domů hustým deštěm, unavení, ale spokojení a plní krásných vzpomínek:-)

Tak už je to tady! Pondělí druhého září, 8:30, do školy se začínají trousit první děti. Nervozita před zahájením školního roku je najednou pryč, všichni se rádi znovu vidí se svými spolužáky, učiteli, kolegy i žáky. Nováčci se v nově vybavených prostorách rychle rozkoukávají a navazují kontakty.

Nejdříve se všichni seznámíme a povíme si, co je nového, co bude fungovat jinak než dříve, co chceme v novém školním roce udělat a kam všude se podívat. No a pak dojde na setkání s moudrým kloboukem. Každému vidí do hlavy, každého zhodnotí, poradí na co si dát pozor a nakonec zařadí do jednoho ze tří školních týmů. Ty se pak musí dohodnout na svém jménu a zvolit si svého kapitána.

Dalo to práci a tak už se všichni nemohou dočkat, až dorazí oběd. Letos jsme změnili dodavatele a tak jsme zvědaví, jak nám bude chutnat. Ozývá se zvonek a jídlo je tu. Zavládne trochu chaosu a dohadování komu patří která krabička, kdo si objednal jaké jídlo, ale za chvíli už všichni spokojeně obědvají a pochvalují si dobré jídlo.

A už je tu čas na to užít si nové vybavení školních prostor – někdo zkušeně, někdo opatrně coby úplný začátečník, ale než odejdou odpoledne domů, vyzkouší si všichni všechny „nové atrakce“. Jestli to takhle půjde dál, půjde ta škola přežít:-)

Prázdniny se pomalu chýlí ke konci a tak je nejvyšší čas nachystat se na začátek nového školního roku. Letos jsme se rozhodli vybavit školní prostory nejenom nějakým tím novým nábytkem, ale také řadou nových herních prvků, které obohatí přestávky a další volný čas, který děti u nás ve škole tráví. Přibyl nám tak stolní fotbálek, elektronický terč na šipky a velký dřevěný stůl, který bude sloužit nejenom pro práci, ale také pro hraní pingpongu. A aby děti mohly říct, že pro to také něco udělaly, pomáhají někteří žáci se vším potřebným. Nosí, stěhují, nakládají a vykládají, montují a nakonec se těší z podařené práce.

Koncem června jsme se vydali na několikadenní výlet na Třeboňsko. Program byl postaven tak, abychom si užili kousek od všeho, co tato nádherná jihočeská oblast a zároveň biosférická rezervace UNESCO nabízí. Putovali jsme unikátní krajinou plnou rybníků, hlubokých lesů a historických památek. Koupali jsme se v pískovně s průzračně čistou vodou, navštívili město Třeboň a jeho renesanční zámek s historickou expozicí a informačním centrem CHKO. Věnovali jsme se sportu. Měli jsme velké štěstí a podařilo se nám spatřit hned několik exemplářů vzácného orla mořského. A při tom všem jsme se o sebe museli sami postarat, postavit si stanový tábor, uvařit si, překonat krizi způsobenou přemnožením komárů… Ale hlavně jsme byli spolu, jako jeden team, jedna parta, která si musí vzájemně pomáhat a jeden každý závisí na těch ostatních.